10 zajímavostí, které jste (možná) o Řecku nevěděli
01. 06. 2023
Přibližně čtvrtinu území Řecka tvoří ostrovy. Když Bůh stvořil svět, zůstalo mu v rukou pár kamenů, které jen tak hodil přes rameno do moře, a tak vznikly řecké ostrovy. Tvoří přibližně čtvrtinu rozlohy Řecka. Z více než 3000 ostrovů a ostrůvků (přesný počet není znám) se uvádí, že je obydleno pouze cca 167. Největším řeckým ostrovem je Kréta, následuje Evia, Lesbos, Rhodos a Chios. Nejsevernějším je Thassos, nejjižnějším Gavdos, nejvýchodnějším Kastellorizo (známý i pod jménem Megisti) a nejzápadnějším Othoni. I díky množství ostrovů má Řecko 11. nejdelší pobřeží na světě.
Jedním z pěti míst na světě, kde se lidé dožívají neobvykle vysokého věku (tzv. modré zóny dlouhověkosti), je řecký ostrov Ikaria ve východní části Egejského moře. Neznečištěné životní prostředí, kopcovitý terén, poklidný, ale družný životní styl, strava bohatá na ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, med, panenský olivový olej a červené víno (vše samozřejmě z místní produkce v bio kvalitě) přispívá k tomu, že se lidé na Ikarii těší dobrému zdraví. Tento fenomén sem přijíždějí zkoumat vědci a lékaři z celého světa.
Řecko je kolébkou západní civilizace a jeho dlouhé dějiny jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí. I proto tu není nouze o archeologická muzea – Řecko jich má dokonce nejvíce na celém světě! K nejznámějším a nejnavštěvovanějším patří Národní archeologické muzeum v Aténách a archeologická muzea v Soluni, Heraklionu na Krétě, Olympii či Delfách. Snad každé větší město či ostrov má minimálně jedno archeologické muzeum.
Bojíte se pátku třináctého? Řekové ne, za smolný den se zde totiž nepovažuje pátek, ale úterý třináctého. Jak je to možné? Jedním z nejčernějších dat v řeckých dějinách bylo dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) Turky 29. května 1453. Kdo hádá, že tenkrát bylo právě úterý, má pravdu. A pokud sečteme jednotlivé číslice roku (1 + 4 + 5 + 3), jednoduchou matematikou dojdeme k číslu 13. Jen málokdo z pověrčivých Řeků by si na tento den naplánoval svatbu, křtiny nebo třeba zásadní obchodní jednání. Mnozí by například ani nesedli do letadla!
Řecko má něco málo přes 10 milionů obyvatel a jako prázdninový ráj jej před covidovou krizí navštěvovalo přes 30 milionů zahraničních turistů ročně. Na jednoho Řeka tedy připadají dva turisté. Turistický průmysl je významnou součástí řecké ekonomiky a tvoří cca 20% HDP. Moderní turismus zde zažil nečekaný rozvoj ve 2. polovině 20. století, kdy počet zahraničních návštěvníků vzrostl z 33 000 (1950) na 11,4 milionu (1994).
Nejvýchodnější ze tří výběžků poloostrova Chalkidiki se jmenuje Athos. Nachází se zde autonomní mnišský stát s názvem Svatá hora tvořený dvaceti mužskými kláštery, kde jsou přechovávány památky nevyčíslitelné hodnoty. Trvale zde žijí pouze pravoslavní mniši, politicky území spadá pod svrchovanost Helénské republiky a z hlediska církevní jurisdikce přímo pod konstantinopolského patriarchu. V platnosti jsou tu stále přísná středověká pravidla povolující vstup pouze návštěvníkům mužského pohlaví (cizinci musí předem získat zvláštní povolení od zastupitelského úřadu v Soluni), ženám a dětem je vstup zcela zakázán.
Celosvětově oblíbená ledová káva řeckého původu s francouzským názvem vnikla zcela náhodou v roce 1957 na mezinárodním veletrhu v Soluni. Zástupci firmy Nestlé Jannis Dristsas a Dimitris Vakondios zde propagovali nápoj pro děti z čokoládového prášku a mléka vyšejkrovaný do pěny. Zrovna když si o přestávce chtěli připravit instantní kávu, nebyla jako naschvál nikde k dispozici horká voda. Vakondios tak experimentálně smíchal v šejkru instantní kávu se studenou vodou a kostkami ledu. A frappé bylo na světě!
Řecko má dlouhou historii finančních problémů, ve své moderní éře stihlo již pětkrát zbankrotovat (1826, 1843, 1860, 1894 a 1932). Řecká finanční krize z let 2009-2018, kterou máme všichni ještě v živé paměti, nevyústila v bankrot jen díky mimořádně tvrdým opatřením a mezinárodní pomoci. Řecko má v rámci Evropské unie nejvyšší míru nezaměstnanosti a rovněž patří k nejzkorumpovanějším evropským zemím.
Řeckou kinematografii u nás příliš neznáme, ale rozhodně stojí za zmínku, že v jedné z prvních řeckých filmových klasik, němém snímku Dafnis a Chloé z roku 1931, se objevila vůbec první nahá filmová scéna. Není divu, že adaptace starověkého milostného románu z pastýřského prostředí tehdy způsobila v konzervativním Řecku nemalý poprask!
28. říjen není státním svátkem jen u nás, ale i v Řecku. Říká se mu Den Ochi (Ne) a připomíná události z roku 1940, kdy tehdejší premiér Ioannis Metaxas odmítl italský návrh umožnit silám Osy vstoupit na řecké území a obsadit některé strategické části země. Na tento odvážný akt jsou Řekové dodnes hrdí, ve větších městech se každoročně konají vojenské přehlídky, hrají vojenské kapely a defilují průvody školáků a studentů.
A dalším významným datem, které se shoduje se svátkem v naší zemi, je 17. listopad. Váže k roku 1973, kdy studenti Polytechnické vysoké školy v Aténách povstali proti vojenské juntě, která byla tehdy u moci. Přestože bylo povstání potlačeno, je tento den v Řecku považovaný za začátek přechodu od vojenské diktatury k demokracii. I když se nejedná přímo o státní svátek, žáci a studenti mají prázdniny.
Klášter sv. Panteleimona, Athos
Turisté na ostrově Santorini
Řecká banka ve městě Volos
Oslavy Dne Ochi 28. října
01. 06. 2023