3 řecké destinace pro barevný podzim
01. 11. 2023
Zhruba dvacetitisícové město Florina leží na řece Sakoulevas cca 13 km od hranice se Severní Makedonií. Název města v sobě skrývá slovo „flora“ a ne náhodou. Region se totiž může pochlubit bohatou zelení, hustými lesy a bujnou vegetací. O lesnictví a zemědělskou produkci se z velké části opírá i tamní ekonomika. Po celém Řecku i v zahraničí jsou oblíbené červené papriky nakládané v olivovém oleji, kterým se díky jejich původu říká florinské. A u nedalekých Prespanských jezer se zase pěstují ty nejlepší řecké fazole. Při procházce městem můžete obdivovat neoklasicistní a secesní domy s nádherně vyřezávanými dřevěnými dveřmi, vychutnat si kávu v některé z mnoha kaváren na třídě Pavlose Melase, která je pěší zónou, nebo nahlédnout do některého z muzeí (Archeologické, Folklorní, Moderního umění) či několika výtvarných galerií. Florina a její okolí je ale hlavně místem pro aktivní dovolenou. Pěší turistika, cyklistika, jízda na koni – to vše jsou aktivity, pro něž je právě podzim ideálním obdobím.
Mezi nejoblíbenější výletní cíle v regionu patří malebná horská vesnička Nymfaio. Nachází se v nadmořské výšce 1350 m a díky své tradiční kamenné architektuře je považovaná za jednu z nejkrásnějších vesnic v Řecku. Na podzim připomíná malířské plátno: bílá mlhavá rána postupně vystřídá slunce, které ještě zintenzivní žlutě, hnědě a červeně zbarvené listy stromů, a večery mají barvu ohně, který praská v krbech tradičních taveren nabízejících pokrmy z masa i sladkovodních ryb z okolních jezer.
Ioannina je hlavním městem kraje Epirus. Má ideální polohu na břehu jezera Pamvotida a je obklopené horami. Dodnes si udržuje svoji orientální atmosféru (období slávy zažilo v letech 1788-1822 za vlády Aliho Paši), k níž velkou měrou přispívá původní osmanská architektura i zlatníci a stříbrotepci, v jejichž tradičních dílnách se rodí převážně archaizující výrobky vysoké kvality. Na poloostrově vybíhajícím do jezera leží romantické Staré město se dvěma mešitami obehnané vysokými hradbami. Místní citadela patří k nejzachovalejším v Řecku. V úzkých uličkách panuje čirý ruch a od pobřežní promenády před hradbami odplouvají loďky zajišťující spojení s ostrůvkem uprostřed jezera, který patří k hlavním výletním cílům. Turisté zde mohou navštívit několik byzantských klášterů se vzácnými freskami a Muzeum Aliho Paši. Jezero je nejkrásnější právě na podzim, kdy se v něm zrcadlí do oranžova zbarvená okolní krajina.
Severně od Ioanniny leží hornatá oblast zvaná Zagori. Díky své špatné dostupnosti zůstalo 46 místních vesnic (dohromady se označují názvem Zagorochoria) po celá staletí prakticky nezměněno a jsou doslova pokladnicí staré architektury. Mezi nejznámější obce patří Kipoi, Monodendri, Papingo či Tsepelovo. Oblast je známá i tradičními kamennými mosty s jedním či více oblouky. Je jich tu přes 160 a většinou pocházejí z 18. a 19. století. Mosty usnadňovaly cestu obchodním karavanám projíždějícím obtížně schůdným terénem. Nejúchvatnější částí regionu je kaňon Vikos – 10 km dlouhá propast, jejíž strmé stěny se od řeky Voidomatis zvedají až do výšky jednoho kilometru. Kaňon je od roku 1973 součástí Národního parku Vikos-Aoös.
Přístavní město Volos v Thessálii na úpatí pohoří Pelion známe z pověsti o Iásonovi a Argonautech. Ve starověku se nazývalo Iolkos a právě odtud se mýtičtí mořeplavci plavili pod Iásonovým vedením do černomořské Kolchidy, aby našli pro krále Pelia zlaté rouno. Dnes patří Volos k největším řeckým městům a je významným obchodním přístavem. Vyplouvají odtud trajekty na nedaleké ostrovy Skiathos, Skopelos a Alonissos. Město se v minulosti pyšnilo krásnými a historicky vzácnými panskými domy, většinu z nich ale zničilo velké zemětřesení v roce 1955. Jen některé se podařilo zachránit a zrekonstruovat a dnes slouží většinou k veřejným účelům jako například neoklasicistní budovy vlakového nádraží či Řecké národní banky. Město můžete pohodlně prozkoumat i na kole – Volos je totiž městem kol! Na široké pobřežní promenádě pojmenované po Argonautech je nespočet kaváren, restaurací a tzv. tsipouradik. Jedná se podniky nabízející tradiční pálenku tsipouro, kterou servírují s množstvím drobných předkrmů (sýry, uzeniny, olivy, mořské plody…). Tyto podniky jsou ve Volosu mimořádně oblíbené a navštěvují je turisté i místní. Zajímavé je, že v Thessálii se do tsipoura přidává i anýz, čímž chuťově připomíná známější ouzo. Obě pálenky se ale liší způsobem výroby.
Po úzkých silnicích s mnoha serpentinami se od rušného pobřeží dostaneme do úplně jiného světa. Pohoří Pelion na stejnojmenném poloostrově je zelenou oázou a místní krajina je považována za jednu z nejkrásnějších v Řecku. Velkolepé horské kulisy, krásné pláže, dechberoucí výhledy, čistý vzduch a zachovalé vesnice s typickou architekturou 18. a 19. století se tu propojují v nezapomenutelný zážitek. Právě podzimní období patří k turisticky nejvděčnějším. Tou dobou se navíc sklízí i vynikající místní jablka. Vesnice jako Makrinitsa, Zagora, Portaria nebo Tsagarada nabízejí ubytování v malých horských penzionech, tradiční kuchyni v rodinných tavernách i velký výběr místních produktů v kouzelných krámcích. Jedinečným zážitkem je i jízda horským vláčkem mezi vesnicemi Ano Lechonia a Milies. Trať je v provozu celoročně o víkendech a státních svátcích. Zpáteční jízdenka pro dospělé stojí 18 euro, pro děti do 12 let 10 euro.
01. 11. 2022