3 památky UNESCO na Kypru
01. 09. 2021
Toto výjimečné kyperské město a oblíbené turistické letovisko bylo díky svým pozoruhodným archeologickým lokalitám vyhlášeno Evropským hlavním městem kultury pro rok 2017. Město, v jehož těsné blízkosti se podle mytologie zrodila bohyně krásy a lásky Afrodita, láká návštěvníky především na Hrobky králů a jedinečné mozaiky v místním archeologickém parku. Na seznamu UNESCO figuruje od roku 1980.
Hrobky králů jsou rozsáhlou nekropolí s podzemními i nadzemními částmi. Pohřebiště bylo využívané v helénistickém a římském období, tedy zhruba od 3. století př. n. l. do 3. století našeho letopočtu, nikoliv pro krále a příslušníky šlechty (jak bychom podle názvu očekávali), nýbrž pro majetné a významné občany ze starověkého města Nea Pafos a jeho okolí. Název si hrobky vysloužily svým velkolepým vzhledem, některé mají stěny pokryté bohatými freskami, vstup do jiných zdobí zase dórské sloupy. Vzhled hrobek byl silně ovlivněn prastarou egyptskou tradicí, podle které měly hrobky zemřelých připomínat obytné domy. V areálu se nachází celkem sedm odkrytých hrobek, všechny jsou přístupné veřejnosti. Většina jejich pokladů však byla už dávno rozkradena lupiči...
Pafoský archeologický park se rozkládá na místě starověkého města z konce 4. století př. n. l. a proslavila ho zejména fascinující sbírka propracovaných a pestrobarevných mozaik s výjevy z řeckých bájí. Ty nejhezčí si můžete prohlédnout v domech Dionýsa, Thésea a Orfea, kde zdobily podlahy bohatých sídel tehdejší aristokracie. Objeveny byly zcela náhodou v roce 1962 místním zemědělcem, který zde oral pole. Díky němu tu dnes na mozaikách ožívají mýty o únosu Ganyméda, o Faidře a Hippolytovi nebo o Pýramovi a Thisbé. Součástí archeologické lokality je i zrekonstruované římské divadlo, agora, Asklépion a pozůstatky středověké pevnosti Saranda Kolones (Čtyřicet sloupů). Na místě stále probíhají archeologické výzkumy, neboť se všeobecně věří, že to, co zde dnes můžeme spatřit, je pouze zlomkem toho, co ještě zbývá vykopat.
Největší kyperské pohoří Troodos ukrývá komplex kostelů, kolem kterých byste snadno prošli zcela bez povšimnutí. Jejich výstavba začala po roce 965, kdy byl Kypr po období nepokojů a pirátských nájezdů znovu připojen k Byzantské říši. Když však v roce 1192 nadvládu na Kyprem převzala francouzská dynastie katolických Lusignanů, pravoslavní Kypřané byli diskriminováni, což vedlo kyperské duchovní a stavitele kostelů k tomu, aby se přesunuli z pobřeží a větších center do kyperských hor. Zde vystavěli a vyzdobili soukromé církevní skrýše, kde mohlo pravoslaví i nadále nerušeně vzkvétat. Proto jsou kostely většinou poměrně malé a hlavně nenápadné. Ovšem co kostelům chybí zvenku, to nám malířští mistři bohatě vynahradili v interiérech, kde vytvořili sérii pestrobarevných fresek, které měli naučit prostý lid základům evangelií.
Devět kostelů bylo v roce 1985 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, v roce 2001 k nim přibyl další a jejich počet se tak zaokrouhlil na rovných deset. Jedná se o tyto kostely:
Agios Nikolaos tis Stegis (Kakopetria)
Agios Ioannis Lampadistis (Kalopanagiotis)
Panagia Asinou (Nikitari)
Panagia tou Araka (Lagoudera)
Panagia (Moutoullas)
Archangelos Michail (Pedoulas)
Timios Stavros (Pelendri)
Panagia Podithou (Galata)
Timios Stavros tou Agiasmati (Platanistasa)
Metamorfosis tou Sotiros (Palaichori)
Nejucelenější sbírku fresek najdete v klášterním komplexu Agios Ioannis Lampadistis ve vsi Kalopanagiotis V hlavním kostele je vyobrazen např. Ježíš přijíždějící na oslovi do Jeruzaléma s dětmi lezoucími na datlové palmy, aby lépe viděly, dále zde najdete Vzkříšení Lazara, Ukřižování a Nanebevzetí. Fresky v jedné z kaplí zase líčí hymnus Akathistos, který ve 24 verších velebí Pannu Marii a je vyobrazen na 24 výjevech označených jednotlivými písmeny řecké abecedy.
Navštívit kostely je tak trochu dobrodružství. Jednak je dobré půjčit si auto (pozor - na Kypru se jezdí vlevo!) a jednak bude třeba najít správce, protože kostely bývají většinou zamčené a otevírací doba je nepravidelná. Nejlépe Vás vždy nasměrují v místním kafeneiu. Společným poznávacím znamením kostelů jsou velké a strmé střechy, které měly zabránit nahromadění sněhu. Vstupné je dobrovolné.
Tato malá neolitická lokalita je nejranější osadou objevenou na Kypru. Pochází z doby kolem roku 7000 př. n. l. a nabízí jedinečný náhled do života prvních Kypřanů. Projdete se zde pěšinkou mezi ruinami okrouhlých kamenných a hliněných chýší s plochou střechou, které jsou rozestavěné na dobře chráněném svahu a ohraničené velkou obvodovou zdí. Zážitek dotváří pět replik chýší, které archeologové vytvořili v souladu s původními postupy.
Choirokoitia byla pravděpodobně založena obyvateli Anatolie a Malé Asie. Nástroje zde objevené dokládají, že tito lidé žili na velmi vysoké úrovni a měli dobře rozvinutý lov a zemědělství.
Lokalita byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1998 a najdete ji v blízkosti dálnice spojující Limassol a Larnaku.
01. 09. 2021