4 řecké klášterní památky na seznamu UNESCO
4 řecké klášterní památky na seznamu UNESCO
Embedded Files
I při zběžné návštěvě Řecka je každému turistovi jasné, jak velkou roli hraje víra v každodenním životě Řeků. Převládajícím náboženstvím je pravoslaví, ke kterému se zde hlásí (alespoň formálně) až 98% obyvatel. V době osmanské nadvlády, která trvala čtyři století, pomáhala ortodoxní církev Řekům uchovat si etnické, kulturní a jazykové dědictví. Důležitou roli při tom sehrály i řecké kláštery. Podívejme se na čtyři významné klášterní památky, které byly pro svou historickou, architektonickou, uměleckou i duchovní hodnotu zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.
I při zběžné návštěvě Řecka je každému turistovi jasné, jak velkou roli hraje víra v každodenním životě Řeků. Převládajícím náboženstvím je pravoslaví, ke kterému se zde hlásí (alespoň formálně) až 98% obyvatel. V době osmanské nadvlády, která trvala čtyři století, pomáhala ortodoxní církev Řekům uchovat si etnické, kulturní a jazykové dědictví. Důležitou roli při tom sehrály i řecké kláštery. Podívejme se na čtyři významné klášterní památky, které byly pro svou historickou, architektonickou, uměleckou i duchovní hodnotu zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.
- Kláštery Meteora
Kláštery vznášející se mezi nebem a zemí najdete u města Kalambaka v kraji zvaném Thessálie. První poustevníci a mniši se začali na strmých pískovcových a slepencových skalních útvarech usazovat od 11. století a ve stoletích následujících zde bylo postupně vystavěno celkem 24 klášterů. Do dnešní doby se jich zachovalo pouze šest: 4 mužské (Metamorfosis, Varlaam, Agia Triada, Agios Nikolaos Anapausas) a dva ženské (Rousanou, Agios Stefanos).
Nejstarší a největší klášter Metamorfosis, nazývaný také Velký Meteor, byl založen mnichem Athanasiem z poloostrova Athos v roce 1356 v nadmořské výšce 534 metrů. Výstavba klášterů byla vzhledem k terénu nesmírně náročná – veškerý materiál vynášeli mniši nahoru holýma rukama pomocí košů a rumpálu a jediným přístrojem, který používali, byla kladka. Schodiště a žebříky, které zde vidíme dnes, vznikly až mnohem později. Nedostupnost místa zaručovala mnichům klid k rozjímání i ochranu před osmanskými vojáky a před lupiči. Pozoruhodné je i vnitřní vybavení klášterů. Interiéry jsou zdobeny freskami, mozaikami, ikonami, nacházejí se tu rukopisy a vyřezávaný nábytek nevyčíslitelné hodnoty. Zpřístupněné jsou nejen ústřední kostely daného kláštera (tzv. katholikony), ale někde i kuchyně, jídelna či hospodářské zázemí. Pro vstup je třeba být vhodně oblečen (dlouhé kalhoty u mužů, dlouhé sukně u žen – k zapůjčení u pokladen), zdržet se hlučného chování a fotografování ve vnitřních prostorech klášterů.
Fascinující kláštery na skalách dnes lákají nejen turisty, ale i filmaře. Točil se tu například kultovní francouzský snímek Ukradli torzo Jupitera či bondovka Jen pro tvé oči.
Kláštery Meteora byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1988.
2. Hora Athos
2. Hora Athos
Athos je nejvýchodnější ze tří prstů poloostrova Chalkidiki v řecké Makedonii. V pravoslaví bývá většinou označován jako Agion Óros (Svatá Hora). Tamní „mnišská republika“ je světovou raritou. Řecko uznává její právní svrchovanost, přístup je do ní možný pouze po moři a pokud se sem chcete podívat, musíte být muž! Podle legendy byla hora Athos svěřena Bohem do rukou Panny Marie jako rajská zahrada, ta ji prohlásila za svatou a zakázala na ni vstup ženám, aby nesváděly mnichy na cestu pokušení a hříchu. Zákaz posvětil v roce 1045 byzantský císař Konstantin IX. Monomachos a dodržuje se dodnes. Přísné pravidlo vylučuje i veškerá zvířata ženského pohlaví s výjimkou slepic a koček.
Na poloostrově se nachází celkem 20 byzantských klášterů (mezi nejznámější patří Megisti Lavra, Vatopedi, Iviron či Dochiarou) a spousta dalších pousteven, cel a mnišských příbytků. Žijí v nich mniši z celého světa. Na poměrně malé ploše je soustředěno nesčetné množství památek evokujících Byzanc: ikony, kalichy, relikviáře, rukopisy na pergamenech, vzácné textilie atd. Čas se tu řídí historickým byzantským časem a juliánským kalendářem.
Pokud nejste muž, nebo se vám nechce vyřizovat si speciální povolení (tzv. diamonitirio), které je k návštěvě Athosu potřeba, můžete si zakoupit lodní výlet podél poloostrova a kláštery obdivovat z dálky. Vyplouvá se z městečka Ouranupoli a výletní loď se nesmí k pobřeží přiblížit na méně než 500 metrů. Během plavby budete mít možnost vidět deset, tedy polovinu z celkem dvaceti klášterů.
Athos byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO stejně jako Meteora v roce 1988.
3. Kláštery Dafni, Osios Loukas a Nea Moni
3. Kláštery Dafni, Osios Loukas a Nea Moni
I přesto, že se každý z těchto tří klášterů nachází v jiném koutě Řecka, dohromady představují vrchol byzantské architektury a na Seznam světového dědictví UNESCO vstoupily společně v roce 1990.
Klášter Dafni leží cca 10 km severozápadně od centra Atén na posvátné cestě vedoucí do Eleusíny. První klášter zde byl postaven už na konci 6. století v místě bývalé Apollónovy svatyně. V 11. a 12. století prošel kompletní přestavbou pod taktovkou umělců z Konstantinopole a může se chlubit vzácnými mozaikami v interiérech i přesto, že při zemětřesení v roce 1999 utrpěl značné škody.
Největší ze tří klášterů, Osios Loukas, je opevněný a nachází se nedaleko starověkých Delf. Založil jej v 10. století poustevník Lukáš, který byl kanonizován pro své léčitelské a prorocké schopnosti a jehož ostatky jsou tu také uloženy. Komplex se skládá ze dvou kostelů, krypty, malých přízemních mnišských cel a dochované obranné věže (jediné z původních čtyř). Dochovaly se rovněž vzácné fresky a mozaiky, často s vojenskými motivy (např. Ježíš vyobrazený jako bojovník za víru v boji proti Arabům).
Klášter Nea Moni stojí uprostřed divoké přírody v samém srdci řeckého ostrova Chios. Byl vybudován v polovině 11. století a jeho stavbu inicioval byzantský císař Konstantin IX. Monomachos, který klášteru poskytl značný majetek, takže se stal nejvýznamnějším a nejbohatším klášterem své doby v Egejském moři. Kvůli obavám z útoků nepřátel byl obehnán hradbami a střežen hlídkovou věží. Přestál několik krvavých tureckých nájezdů i zemětřesení a je zachovaný ve velmi dobrém stavu. Jeho interiéry zdobí mramor a cenné mozaiky. Architektura hlavního kostela je oktagonálního typu, který najdeme pouze na ostrovech Chios a Kypr.
4. Klášter sv. Jana Evangelisty na ostrově Patmos
4. Klášter sv. Jana Evangelisty na ostrově Patmos
Ostrov Patmos patří mezi Dodekanéské ostrovy a někdy se mu říká Egejský Jeruzalém. Právě zde měl mít totiž sv. Jan, který tu byl ve vyhnanství, své zjevení a napsat poslední knihu Nového zákona, zvanou též Apokalypsa.
Jeskyně Zjevení, kde údajně sv. Jan žil, byla společně s klášterem v hlavním městě ostrova Chora zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1999.
Stavba kláštera, který založil v roce 1088 byzantský císař Alexios I. Komnenos, se stala životním posláním opata Christodoula, který za tímto účelem pozval zedníky a kameníky z Konstantinopole. Podle původních Christodoulových představ neměly mít na ostrov přístup ženy, dělníci jej však přesvědčili, aby si mohli postavit i skromnou vesničku, kde by žili se svými rodinami. Klášter se brzy stal centrem řeckého učení – působila zde škola, která vychovala nejednoho vzdělance. Centrem kláštera je malé nádvoří s hlavním kostelem a několika kaplemi. Interiéry skrývají nesmírně cenné fresky, relikviáře, sarkofágy, rukopisy, knihy, ikony a další liturgické předměty. Klášter je obklopen silnými, vysokými zdmi, připomínající pevnost a je významným poutním místem v Řecku.
Page updated
Google Sites
Report abuse