Zpět na blog

Paros: mramorový ostrov

01. 10. 2021

V samotném srdci souostroví Kyklady, ve stínu „slavnějších“ sousedů Mykonu, Naxu či Santorini, leží zhruba 190 km² velký ostrov Paros. V minulosti proslul těžbou mramoru, dnes láká návštěvníky na písečné pláže s průzračně čistým mořem, příznivé podmínky pro windsurfing, tradiční kykladskou architekturu, vynikající kuchyni i noční život ve stylových barech a klubech. Navzdory tomu ostrov masová turistika zatím docela míjí a připlouvají sem především individuální turisté a malé skupiny. Paros jsem měla v hledáčku už nějakou dobu a po letošním létě mohu potvrdit, že nezklamal – za mě jedna z nejkrásnějších a nejromantičtějších destinací v Řecku!

Paros má dokonce i malé letiště, určené především pro vnitrostátní lety (po jeho nedávném rozšíření zde však v létě přistávají i chartery některých evropských cestovních kanceláří). Většina návštěvníků ale přijíždí trajekty. Hlavní město ostrova Paroikia je rušným dopravním uzlem zajišťujícím trajektové spojení s pevninou i množstvím okolních ostrovů. Bělostný větrný mlýn vévodící přístavu je tím úplně prvním, co většina turistů na ostrově spatří. V oblouku nad přístavem pak najdete bludiště úzkých uliček s bílými domky, barevnými okenicemi a balkony porostlými buganvíliemi. Skrývají nespočet turistických obchůdků, módních butiků, kaváren, barů a restaurací.

Za historií se vypravte do Archeologického a Byzantského muzea a rozhodně nevynechejte ani jeden z nejlépe zachovaných raně křesťanských kostelů v Řecku, Panagia Ekatontapiliani, založený svatou Helenou, matkou císaře Konstantina Velikého. Tato rozsáhlá byzantská stavba má údajně 99 bran či dveří a legenda praví, že objevením stých dveří (Ekatontapiliani = Stodveřová) bude Konstantinopol opět navrácena Řecku. Při stavbě kostela byl využit místní mramor vynikající kvality, který údajně používali už Féničané a vznikaly z něj i slavné antické chrámy a sochy (aténská Akropole, Apollónův chrám v Delfách, Venuše Mélská či Praxitelova socha boha Herma). Antické mramorové lomy se dochovaly dodnes, najdete je jen pět kilometrů od Paroikie v okolí vesnice Marathi.

Módním místem, kam míří většina návštěvníků Parosu alespoň na výlet, je Naoussa rozkládající se v zátoce na severu ostrova. Malebnému centru s klikatými romantickými uličkami a dvorky ověšenými barevnými květinami vévodí tradiční rybářský přístav, který patří k nejkrásnějším a nejfotografovanějším místům celého souostroví. Zde si můžete v nádherném prostředí vychutnat tradiční řeckou kávu, posedět u sklenky vína a čerstvé ryby, sledovat rybáře při práci, nakupovat suvenýry anebo ve stylových buticích vybírat módní doplňky.

Centrum ožívá hlavně večer, kdy v úzkých uličkách často není k hnutí a z nočních klubů zní podmanivá řecká hudba. V červenci a v srpnu sem totiž kromě turistů míří za společenským životem a zábavou i zlatá řecká mládež. Pokud preferujete klidnější prohlídku Naoussy, vypravte se sem raději v dopoledních hodinách nebo alespoň ve všední den.

Na východě ostrova leží pro změnu nevelké a poklidné letovisko Piso Livadi. Místo hudby z barů zde rychle přivyknete zpěvu cikád. Z většiny hotýlků a penzionů budete mít jako na dlani místní malý přístav s dlouhým molem a tyrkysově modrým mořem, které ostře kontrastuje s bílými domky. Pláže zde nejsou ani v hlavní sezóně přeplněné a převážně rybí taverny nabízejí dokonalé kulinářské zážitky.

Co ochutnat? Kromě známých řeckých jídel můžete v místních tavernách vyzkoušet zajímavé kombinace ovocných a zeleninových salátů, sýr feta zapečený na sladko, nejrůznější varianty pokrmů z cizrny, makrelu sušenou na slunci a poté připravovanou s bylinkami a citronovou šťávou, chobotnicové kuličky nebo třeba šneky na česneku.

To, co ale dělá Paros v mých očích opravdu jedinečným, nenajdete na pobřeží, ale schované ve vnitrozemí ostrova. Oku lahodící dědinky jako ze žurnálu s minimem turistů Kostos, Lefkes, Marmara, Marpissa a Prodromos jsou architektonickými perlami celých Kyklad a zároveň místy, kde žijí starousedlíci a kde lze poznat běžný život řeckého venkova.

I když se jednotlivé vesnice na první pohled mohou zdát jako přes kopírák, každá je něčím jedinečná. Můžete se jimi toulat dlouhé hodiny a obdivovat, jak se o ně místní starají. Domečky pečlivě nabílené, kostely vyzdobené, každý balkón, dvorek či zákoutí dokonale upravené a naaranžované, nikde ani smítko. A k tomu usměvaví obyvatelé, kočky podřimující na zápraží, kvetoucí ibišky a buganvílie. Ráj na zemi :-)

01. 10. 2021