Sifnos: gurmánský ráj

Sifnos leží v západní části Egejského moře, má rozlohu 73 km² a žije na něm necelých 3000 obyvatel, kteří se zabývají zemědělstvím, rybolovem a také výrobou keramiky. Ostrov totiž disponuje velmi kvalitní půdou, a tak zde objevíte velké množství hrnčířských dílen, které nabízejí keramické nádoby pro praktické i dekorativní použití. Sifnos je poměrně kopcovitý, nejvyšším bodem je Profitis Ilias s nadmořskou výškou 682 m.

Trajekt vás vysadí v nevelkém přístavním „městě“ Kamares. I když se nejedná o tradiční, ale nově vybudované městečko, má příjemnou prázdninovou atmosféru. Hlavní třída začíná hned vedle přístavu, vede podél moře a najdete na ní taverny, kavárny a obchody. Navazuje sympatická dlouhá písčitá pláž, kde si bez problémů každý najde to svoje místečko. Domky nad hlavní třídou nabízí ubytování v soukromí. I když v Kamares vlastně nechybí nic ke strávení příjemné dovolené, byla by velká škoda neprozkoumat zbytek ostrova. Můžete si půjčit auto, motorku, nebo využít místní autobusovou dopravu. Linkové autobusy spojují přístav Kamares s hlavním městem a odtud se dalšími spoji pohodlně dostanete do ostatních částí ostrova.

Nezapomeňte sejít po schůdcích ve skále k ikonické kapličce Epta Martyres (Sedmi mučedníků), která stojí na skalním výběžku šlehaném větrem. Jedná se o nejfotografovanější místo ostrova, často se zde pořádají svatby a pokud máte rádi řecké filmy, možná jste kapli zaregistrovali v komedii To Fili tis Zois (2007).

Církevními stavbami je ostatně Sifnos proslulý – nachází se tu prý stejný počet kostelů, klášterů a kaplí, jako je dní v roce. Úctyhodné číslo na tak malý ostrov! K nejznámějším klášterům patří Chrysopigi, Vryssiani nebo Chrysostomos, ve kterém sídlila první řecká škola na ostrově.

Kromě kostelů stojí na ostrově za povšimnutí také starověké strážní věže, kterých je tu kolem sedmdesáti. Sloužily jako pozorovatelny a zajišťovaly komunikaci v rámci ostrova i s jeho okolím (pomocí ohně a kouřových signálů), ostrov byl totiž v archaické době pohádkově bohatý, protože se zde těžilo zlato a stříbro. K nejzachovalejším patří tzv. Černá věž v Exambela.

Jak už jsem zmínila na začátku, hlad vám na Sifnu rozhodně nehrozí. Místní kuchaři a jejich speciality se totiž pyšní nejedním mezinárodním oceněním. Narodil se tu i nejznámější řecký šéfkuchař 20. století Nikolaos Tselementes (1878-1958), autor první ucelené řecké kuchařky, která se dočkala hned patnácti dalších vydání. I díky tomuto kuchaři si dnes můžeme pochutnat např. na musace, protože to byl právě Tselementes, kdo původní recept na tento tradiční řecký pokrm upravil, doplnil o bešamel a v této podobě se připravuje dodnes. Na ostrově se každoročně začátkem září koná Festival kykladské gastronomie nesoucí Tslementovo jméno. Zajímavé je i to, že zatímco jinde v Řecku se tradičně vařilo nad otevřeným ohněm, na Sifnu už odedávna používali nejrůznější hrnce a pekáče, což zřejmě souvisí s hrnčířskou historií ostrova.

Mezi místní speciality patří mastelo (jehněčí či kozí maso pečené na červeném víně a dochucené koprem pojmenované podle speciální hliněné nádoby, ve které se zapéká), dále revithada (cizrna dušená s dalšími ingrediencemi jak jinak než v hliněných nádobách, které se následně umístí do roztopené pece na chleba), revithokeftedes (cizrnové kuličky podobné falafelu), kaparosalata (krémový dip, jehož hlavní ingrediencí jsou kapary) či sladký medový koláč zvaný melopita. Ochutnat můžete i místní sýr manoura, mandlové sušenky amygdalota a vynikající tymiánový med. Tak si nechte chutnat!