Zpět na blog

Vánoce na řecký způsob

Říkali jste si někdy, jak to asi v Řecku vypadá v období Vánoc a Nového roku? Jakou tam mají výzdobu, co Řekové jedí, pijí a jaké dodržují tradice? Většina z nás má Řecko spojené s prázdninami, plavkami a letními koktejly, ale země má turistům co nabídnout i v zimním období. Slavnostně vyzdobené ulice, vánoční aktivity i kulturní program v Aténách či Soluni se může stát zajímavou alternativou k tradičním vánočním destinacím ve střední Evropě. Pojďme se tedy podívat, jak Řekové prožívají období svátků a co vás při návštěvě Řecka na přelomu roku čeká a nemine.

Už 15. listopadu začíná řeckým věřícím 40denní předvánoční půst (Σαρανταήμερο). I když není tak přísný jako ten před Velikonocemi, je rovněž důležitý. Jedná se o období tělesné i duševní přípravy na oslavy Kristova narození. Zakázaná je konzumace masa, mléčných výrobků a vajec, ale až do 17. prosince je možné jíst ryby (kromě střed a pátků, což jsou tradičně přísně postní dny). Poslední týden půstu ale už není povolena ani rybka. A co tedy Řekové jedí? Pochutnávají si na luštěninách, obilovinách, houbách, zeleninových pitách a polévkách, ovoci, sušených plodech apod. Postní období končí v předvečer Vánoc, tj. 24. prosince.

Dalším významným dnem předvánočního období je svátek sv. Mikuláše (Άγιος Νικόλαος). V Řecku Mikuláš nenosí dětem dárky jako u nás, ale vzhledem k tomu, že se jedná o jednoho z nejoblíbenějších řeckých světců, oslavy probíhají především v kostelech a také ve městech, jichž je patronem a ochráncem, jako je např. Volos v Thessálii či Agios Nikolaos na Krétě. V období kolem 6. prosince se začínají rovněž zdobit vánoční lodě (καραβάκια). Sv. Mikuláš je totiž patronem všech námořníků a Řekové jsou na své námořní kapitány i obyčejné rybáře velmi hrdí. Zejména na ostrovech jsou k vidění lodě, loďky i čluny ozdobené světelnými řetězy. Zvyk se postupem času přenesl i na pevninu, a tak na náměstích velkých měst většinou vedle vánočního stromu stojí i vánoční loď. Nasvícené lodě navozují kouzelnou vánoční atmosféru a jsou samozřejmě i velkou turistickou atrakcí. A nazdobené loďky byste našli i v řeckých domácnostech, třeba v papírové podobě. Stromečky se totiž v Řecku zdobí až od 30. letech 19. století. Tento zvyk sem přinesl první řecký král Ota I., který pocházel z Bavorska. Zpočátku byly vánoční stromečky výsadou urozených a bohatých městských rodin, po druhé světové válce se však rozšířily po celém Řecku a dnes si už jen málokdo dokáže představit Vánoce bez vánoční jedličky, ať už živé či umělé. Ten nejokázalejší řecký vánoční strom stojí tradičně na náměstí Syntagma v Aténách. Řeckou obdobou našich vánočních trhů jsou nejrůznější tematické parky a vánoční vesničky s atrakcemi pro malé i velké a bohatým kulturním programem. Mezi nejznámější patří park v aténském areálu Technopolis s anglickým názvem The Christmas Factory, dále Mlýn skřítků v thessálké Trikale či Snová vesnička v severořeckém městě Drama.

K Vánocům nerozlučně patří i koleda a koledy (κάλαντα). V Řecku chodí na koledu především děti na venkově, a to hned dvakrát: den před Vánocemi (24. prosince) a den před Novým rokem (31. prosince). Obejdou sousedy, zastaví se i v místním obchodě či kavárně. Prostřednictvím tradičních koled, které mají nespočet regionálních obměn, vyprávějí příběh o narození Ježíška, resp. dají sbohem končícímu kalendářnímu roku a přivítají ten nadcházející. Nedílnou součástí vybavení malých koledníků je triangl, který jejich vyprávění doprovází. Za svůj výkon dostanou sladkosti i nějaké ty drobné. Kromě tradičních místních koled Řeckem samozřejmě zní i řecké verze celosvětově oblíbených vánočních písní, jako je Tichá noc, Bílé Vánoce, Rolničky.

A slyšeli jste už někdy o řeckých čertech? Říká se jim kalikantzaři (καλικάντζαροι), po většinu roku žijí v podzemí, ale právě ve vánočním období podsvětí opouštějí a pohybují se po zemi. Hlavní činností těchto „šotků“ je škodit lidem a jejich domovům. Vyznačují se černou kůží, velkými zuby, drápy, kopyty a jinými zvířecími rysy. Jsou náchylní na světlo a oheň, proto se v řeckých domácnostech na obranu proti nim zapalují svíčky a plápolá oheň v krbu. Domov před nimi ochrání také kropení pokojů svěcenou vodou, vyvěšení kříže či cedníků na oknech a dveřích. Kalikantzaři jsou tedy „ti zlí“. A kdo je „ten dobrý“? No přece Svatý Vasil (Άγιος Βασίλης). V řecké lidové kultuře se ztotožňuje se svatým Basileiem Velikým, spisovatelem a teologem, který pomáhal chudým a potřebným, a ve východní církvi patří k nejuctívanějším světcům. V současné kultuře se ztotožňuje s americkým Santa Clausem či ruským Dědou Mrázem a nosí dětem dárky. Děti je najdou buď pod stromečkem, nebo ve vánoční punčoše. Ale pozor: tradičně až na Nový rok! Pravdou ale je, že mnozí Řekové opět převzali tradici ze západu a alespoň část dárků si dávají už 25. prosince.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok/Καλά Χριστούγεννα και ευτυχισμένο το νέο έτος!

Zpět na blog