Velikonoce, jak je neznáme

10. 04. 2023

Fascinující, pompézní, barevné, voňavé, šťavnaté. Na rozdíl od nás berou Řekové Velikonoce ohromně vážně. Na svátky se těší a poctivě připravují dlouho dopředu. Možná i víc než na Vánoce. Děti čekají dva týdny prázdnin, obchodníci vyhlížejí vyšší tržby, věřícím končí předlouhý a přísný půst, rodiny se těší na setkání s širším příbuzenstvem a přáteli. Společné hodování, rodinná soudržnost a úcta k tradicím jsou hlavními rysy řeckých Velikonoc. Pokud se vám naskytne příležitost navštívit Řecko právě v tomto období, rozhodně neváhejte. Ale pozor – termín pravoslavných Velikonoc jen málokdy odpovídá termínu těch katolických, jelikož jejich konání neurčuje gregoriánský, ale juliánský církevní kalendář. Velikonoční neděle letos v Řecku připadá na 16. dubna. Ale vezměme to hezky popořádku.

Od půstu po Květnou neděli

Příprava na Velikonoce začíná úderem tzv. Čistého pondělí (Καθαρά Δευτέρα). Alespoň tedy ta duchovní, což znamená, že věřící by se měli očišťovat od hříchů a postit. Zakázána je konzumace masa, mléčných výrobků, vajec a s výjimkou dvou konkrétních dnů (státní svátek 25. března a Květná neděle) i ryb. Půstu se říká 40denní (Σαρακοστή), ale ve skutečnosti trvá téměř 7 týdnů. A opravdu jej Řekové dodržují? Někteří ano, jiní se tak jen tváří a další to vůbec neřeší.

Blížící se Velikonoce oznamuje svátek označovaný jako Lazarova sobota (Σάββατο του Λαζάρου), kdy se v řeckých domácnostech tradičně pečou tzv. lazarakia (λαζαράκια), sladké pečivo ve tvaru postaviček oděných v pohřebním rubáši. Ty symbolizují vzkříšení Lazara z mrtvých, jeden z nejznámějších zázraků Ježíše Krista. Poté přichází Květná neděle (Κυριακή των Βαΐων) jako připomínka Ježíšova triumfálního příjezdu do Jeruzaléma, kde byl davem s palmovými ratolestmi vítán jako král, který přemohl smrt. V pravoslavných kostelech se v tento den rozdávají větvičky s palmovým křížem. Události dnů následujících, utrpení Krista a jeho vzkříšení, si Řekové připomínají celý další týden, kterému se říká Velký (Μεγάλη εβδομάδα).

Velký týden

Každý den se konají mše, kde se zpívají žalmy a hymny na Kristovu počest. Na Velký čtvrtek (Μεγάλη Πέμπτη) se barví vajíčka a pečou mazance. Vajíčka nejsou pestrobarevná jako v našich končinách, ale většinou pouze červená a symbolizují Kristovu krev. Na Velký pátek (Μεγάλη Παρασκευή) se lidé oblékají do smutečního, kostely se potahují černými látkami, zvony pochmurně vyzvánějí a věřící si připomínají Kristovo ukřižování a sejmutí z kříže. Za soumraku je z kostelů symbolicky vynášeno Kristovo tělo pokryté jarními květinami (Περιφορά Επιταφίου). Každá farnost má svůj vlastní průvod, který prochází danou vesnicí či městskou čtvrtí. I když se jedná o pohřební průvod, ve vzduchu je cítit očekávání. Vítězství života nad smrtí je blízko. Vyvrcholením pravoslavných Velikonoc je noční bohoslužba na Velkou sobotu (Μεγάλο Σάββατο). Mše je dlouhá a začíná už v podvečer, ale většina lidí dorazí se speciální dlouhou svíčkou v ruce (λαμπάδα) až před půlnocí. Účast bývá hojná a ne každý se do kostela vejde. Ve skutečnosti je obvykle více lidí venku než uvnitř. Všichni čekají, až pop pronese kouzelnou větu Χριστός Ανέστη, tedy Kristus vstal z mrtvých. Lidé tleskají, objímají se, zvoní zvony, bouchají ohňostroje. Davem se ve tmě po svíčkách šíří světlo vzkříšení, které si každý odnese pro štěstí domů.

A konečně začíná ta pravá hostina! Ještě po půlnoci se podává polévka z jehněčích vnitřností (μαγειρίτσα), nakrojí se mazanec (τσουρέκι) a také se soutěží v oťukávaní velikonočních vajíček (τσούγκρισμα αβγών) – ten, komu se vejce nerozbije, vyhrává a bude se ho držet štěstí. Na Velikonoční neděli (Κυριακή του Πάσχα) se pak na dvorcích, zahradách i ulicích rožní jehňata či kůzlata, hraje hudba, zpívá se a tancuje. Schází se rodiny, přátelé, nikdo není sám a všude je živo a veselo. Lidé se často zúčastní i více akcí, aby si vzájemně popřáli a slavili společně.

3 top destinace pro řecké Velikonoce

K největším velikonočním zážitkům určitě patří Velký pátek na kykladském ostrově Santorini. V křivolakých uličkách městečka Pyrgos v tento den tradičně zapalují jeho obyvatelé svíce, pochodně a lampiony. Osvícenou trasou poté prochází procesí s epitafem a je to vskutku působivá podívaná! Vychutnat si ji můžete například ze stejnojmenné restauraci s panoramatickým výhledem (Εστιατόριο Πύργος), která při této příležitosti připravuje i speciální velkopáteční menu.

Pokud se na Velkou sobotu kolem jedenácté dopoledne ocitnete na Korfu, pozor na hlavu! Lidé zde totiž slaví tzv. první vzkříšení Ježíše Krista tím, že vyhazují z oken a balkonů keramické nádoby (μπότηδες) naplněné vodou. Tento zvláštní zvyk prý vyjadřuje rozhořčení lidí nad Jidášovou zradou. Poté, co se střepy odklidí, vyjdou do ulic věhlasné korfské dechové kapely a hrají veselé melodie.

A jestli chcete začít opravdovou světelnou bitvu, zaměřte svoji pozornost na ostrov Chios. O půlnoci z Velké soboty na Velikonoční neděli se zde totiž každoročně koná slavná raketová válka (ρουκετοπόλεμος). Vzájemnými soupeři v ní jsou dva sousední kostely (Agios Markos a Panagia Erythiani) ve městě Vrontados. Bojuje se podomácku vyrobenými raketami ze střelného prachu a cílem je zasáhnout střechu kostela soupeře. Poměrně nebezpečná zábava trvá přibližně 20 minut :-)

10. 04. 2023

Zpět na blog

Page updated

Google Sites

Report abuse