10 míst, která si rozhodně nenechte ujít v Soluni
01. 07. 2021
Symbol města byl postaven patrně v 15. století a určitě jej znáte z plakátů a pohlednic. Kulatá věž vysoká přes 30 metrů byla součástí hradebního okruhu, který kdysi obklopoval celou Soluň. Za turecké nadvlády se věž využívala jako městské vězení a popraviště, díky čemuž si vysloužila přezdívku „krvavá“. Aby se tohoto nelichotivého přídomku zbavila, byla později přebarvena na bílo.
Dnes v ní sídlí zajímavé muzeum s četnými exponáty (mozaikami, šperky, mincemi, ikonami, vázami…), které ilustrují dějiny Soluně.
Vyplatí se vyjít až nahoru na střechu - je odtud nádherný výhled na značnou část města, moře a nábřeží.
Můj tip na procházku! Start je v přístavu, kde začíná dlouhá a někdy i poměrně rušná třída Leoforos Nikis. Její chodník je však dostatečně široký, vede těsně podél moře, před sebou máte již zmiňovanou Bílou věž a po pravé ruce spatříte při dobré viditelnosti obrysy bájného pohoří Olymp, které leží na protější straně Soluňského zálivu. Přes silnici si můžete vybrat z obrovského množství kaváren, barů, restaurací a taveren, osvěžit se a sledovat, jak se baví temperamentní Řekové. Pokud byste raději více klidu, pokračujte kolem Bílé věže dál k monumentální jezdecké soše Alexandra Velikého, kde se promenáda rozšiřuje a pokračuje dál jako pěší zóna. Najdete zde kýžený stín stromů, zelené parky, pestrobarevné záhony, nejrůznější hřiště i tenisové kurty. Není divu, že tu svůj volný čas tráví i mnozí Soluňané. Narazíte zde i na slavné soluňské deštníky – mimořádně fotogenickou moderní plastiku, která je neustále obklopená turisty i místními.
Stejně jako snad každé větší řecké město tak i Soluň má své Archeologické muzeum. Jeho exponáty pokrývají časový úsek od doby ledové až po pozdní římské období a dokládají, že Makedonie byla jedním z prvních osídlených míst na území Řecka. Prohlédnete si zde sochy z různých období, mozaiky ze soukromých domů, které byly odkryty v centru Soluně, příklady architektury hrobů, bronzové nářadí a číše i vzácné nálezy objevené v královských hrobkách v nedaleké Vergině. Zlatým hřebem sbírky je bohatě zdobená bronzová váza, v níž se míchalo víno, zvaná Derveni Krater.
Muzeum prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, je moderní a velmi dobře uspořádané. Doporučuji vymezit si na něj alespoň 2-3 hodiny času.
Tyto dvě spolu sousedící památky z počátku 4. století odkazují na vládu římského císaře Galeria, který si Soluň zvolil za své sídelní město.
Vítězný oblouk na třídě Egnatia, místními nazývaný též „Kamara“, tu nechal císař vztyčit na památku vítězství nad Peršany. Na dvou zachovalých sloupech je několik řad mramorových reliéfů, které představují císaře a jeho hrdinské činy a dále oběti, turnaje a slavnosti, které se tenkrát konaly.
Vedlejší Rotunda se měla údajně stát Galeriovým mauzoleem, ale tomuto účelu nakonec nikdy nesloužila. Byla využívaná jako kostel a poté i jako mešita, o čemž svědčí volně stojící minaret, který se dochoval jako jediný ve městě. Dnes se tu příležitostně konají výstavy umění.
Soluň je městem byzantských kostelů, k vidění je jich tu celá řada. Tím nejstarším je Agios Dimitrios. Pětilodní bazilika zasvěcená svatému patronovi města je zároveň největším kostelem v celém Řecku. Stojí na základech malého kostelíku z 5. století, který byl postaven vedle bývalých římských lázní. Zde byl podle legendy uvězněn a k smrti umučen sv. Dimitrios, protože odmítl veřejně odsoudit svou víru. Krypta, kde se hrůzný čin odehrál, se nachází pod hlavním oltářem a patří k nejnavštěvovanějším místům kostela.
Chrám Boží moudrosti leží v dolní části města. Byl postaven v 7. století a nápadně připomíná slavnější stejnojmenný chrám v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu). Za povšimnutí stojí působivá kopule a také fresky z 9. a 10. století, které se dochovaly v obdivuhodně dobrém stavu.
Hned vedle kostela objevíte nenápadný vstup do malého kláštera s Katakombami sv. Jana. Místo, kde mohli první křesťané svobodně vyznávat svou víru, se nyní nachází 5 metrů pod úrovní ulice a má jedinečnou atmosféru a energii. Snadno zde zapomenete na to, že jste přímo v srdci rušného velkoměsta. Katakomby jsou součástí rozsáhlého soluňského podzemí, které dosud nebylo zcela prozkoumáno. Můj tajný tip!
„Sedm věží“ se jmenuje monumentální pevnost ve starobylém Horním městě, která byla součástí byzantských hradeb. Rozhodně stojí za to se sem vyšplhat! Odměnou vám bude neskutečný výhled na celou Soluň. Pokud se rozhodnete cestu nahoru absolvovat taxíkem, řekněte taxikáři, že chcete jet do „Kastro“ – bude vědět. Cestou dolů k pobřeží pak budete procházet křivolakými uličkami s ospalou atmosférou, mnoha schody a původními nízkými barevnými domky, které ostře kontrastují s moderní panelákovou výstavbou v Dolním městě pod vašima nohama.
Po cestě rovněž narazíte na rodný dům Mustafy Kemala Atatürka, prvního prezidenta moderního Turecka. V domě sídlí malé muzeum věnované jeho životu, k návštěvě je však třeba mít povolení z přilehlého tureckého konzulátu.
Živé Aristotelovo náměstí je hlavním soluňským náměstím a nachází se východně od přístavu. Je pojmenované po slavném řeckém filozofovi, jehož sochu najdete v dolní polovině náměstí. V jeho horní části zase narazíte na sochu Elefteria Venizela, významného řeckého politika první poloviny 20. století. Na tomto místě byla původně jenom spleť budov a uliček, po ničivém požáru města v roce 1917 však bylo rozhodnuto, že se město obnoví po vzoru moderních evropských velkoměst. Povolán byl francouzský architekt Ernest Hébrard, který navrhl i podobu tohoto náměstí. Vzdušný prostor uprostřed obklopují několikapatrové domy okrové barvy, v jejichž přízemních arkádách najdete obchody, kavárny a restaurace. Pokud si náměstí chcete prohlédnout hezky z výšky, doporučuji střešní restauraci v 7. patře hotelu Electra Palace. Za dobrého počasí odtud budete mít jako na dlani dokonce i Olymp!
A kam se vydat za nákupy? Přece na trh! Městskou tržnici najdete jen kousek od náměstí a je to to pravé místo, pokud potřebujete koupit suvenýry, něco k snědku či na sebe. Maximální pestrost barev, chutí, vůní i pachů zaručena!
Bývalá židovská a obchodní čtvrť, pojmenovaná po krámcích s olivovým olejem a souvisejícími produkty, které dříve tvořily většinu tamních podniků, je dnes v Soluni místem č. 1, pokud míříte za dobrým jídlem či za zábavou. Nachází se nedaleko přístavu. Najdete zde romantická zákoutí s kavárnami, tradiční taverny, ouzerie či tsipouradika. Přes den může čtvrť působit poněkud ospalým dojmem. Ožívá hlavně večer, kdy sem do stylových barů a diskoték míří mladí Soluňané, studenti i turisti. Životem to tu tepe až do brzkých ranních hodin!
I když má Soluň moc příjemnou pobřežní promenádu, pláž zde chybí a bohužel se tu nevykoupete. Ale pokud byste si rádi mezi chozením po památkách udělali plážový den, mám pro vás řešení: nedaleká letoviska Peraia a Neoi Epivates jsou vlastně předměstím Soluně. Navíc se sem dostanete přímo z centra pohodlně výletní lodí! Nalodit se můžete buď v soluňském přístavu, nebo u Bílé věže. Jízdenka stojí 6 euro (dítě 4 euro) a plavba zabere necelou hodinku. Nečekejte pláže jako na řeckých ostrovech, ale koupat a opalovat se tu můžete do sytosti. Uprostřed léta nebo o víkendech si ale jízdenky zajistěte raději s předstihem – tyto plavby jsou totiž velmi oblíbené nejen u turistů, ale i mezi místními.
A pokud Vám městské pláže nestačí, není nic snazšího než si půjčit auto a vydat se prozkoumat nedaleký poloostrov Chalkidiki…
01. 07. 2021