Zpět na blog

3 řecké ostrovy, kde na auto zapomeňte

Toužíte užít si opravdu klidnou dovolenou? Cítit slaný vzduch, ne výfukové plyny? Poslouchat šumění moře, ne troubení aut? Nechcete řešit autopůjčovny, utrácet za benzín, trávit drahocenný čas přepravou z místa na místo? Nebo si třeba netroufáte usednout v cizině za volant? A přitom chcete na dovolené něco zažít a prozkoumat víc než jen okolí hotelu? Potom mám pro Vás dobrou zprávu – v Řecku najdete hned několik ostrovů, kde auta téměř neznají. Podívejme se na pár z nich podrobněji. 

1. Hydra

Ráj pěších turistů známý svou nekompromisní politikou zákazu motorové dopravy se nachází v Sarónském zálivu a dostanete se sem pohodlně lodí z Pirea. I když je ostrov skalnatý, neúrodný a veškerou vodu musí (paradoxně i přes své pojmenování) dovážet, má své osobité kouzlo. Rozdíl oproti jiným řeckým ostrovům je patrný už v přístavu, který je zároveň správním střediskem a vlastně jediným městem ostrova. Žádná auta, dodávky, autobusy, motocykly, po typickém dopravním chaosu zde není ani památky. Povolena je pouze sanitka a vozidlo na sběr odpadků.  Zbytek dopravy obstarají opodál postávající a přežvykující oslíci čekající na naložení nákladu. A ostatní? Ti jdou přece po svých.

 A že je na Hydře co objevovat! Přepychová sídla z 18. a 19. století vystavěná v příkrém svahu nad přístavem jsou připomínkou doby, kdy byl ostrov námořní velmocí a sídlila na něm početná flotila obchodních lodí, která mu přinášela nemalé zisky. Z Hydry pocházeli významní rejdaři a také řečtí revolucionáři. Na přelomu 50. a 60. let minulého století se ostrov stal oblíbeným cílem bohémů a usadili se tu mnozí malíři, filmaři, básníci a spisovatelé včetně slavného hudebníka a textaře Leonarda Cohena. Kultivovanost Hydry je znát z jejích módních butiků, uměleckých galerií, stylových kaváren a dalších luxusních podniků. V přístavu určitě navštivte muzeum s rozsáhlou sbírkou portrétů a námořních artefaktů zaměřených na významnou roli ostrova během řecké revoluce. Nejkrásnější výhled na město je od zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie vysoko nad přístavem, ale po ostrově je rozptýlena i spousta dalších kostelíků a také několik klášterů. Dostanete se k nim po značených turistických stezkách, stejně jako do malebných rybářských vesniček Mandraki či Kamini, kde si určitě vychutnejte čerstvou rybu.

 A jak to má Hydra s plážemi? Široké písečné pláže zde nehledejte, zato ale najdete klid a soukromí v malých zátokách s oblázky a křišťálově čistou vodou. K bližším plážím dojdete opět pěšky, k těm vzdálenějším Vás dopraví lodní taxíky. Na auto si zde opravdu ani nevzpomenete, o to větší šok Vás pak bude čekat po návratu do Pirea :-) 

2. Spetses

Stejně jako Hydra reguluje motorovou dopravu i sousední ostrov Spetses, je zde ovšem více výjimek – povoleny jsou motocykly, taxi či pár místních autobusových linek. Svůj vůz mohou používat i obyvatelé ostrova, ale centrum města Spetses je uzavřeno pro všechna auta. Místo toho se zde ale můžete svézt třeba koňským kočárem :-) Přístav zdobí okázalé vily v benátském stylu a kotví zde lodě všech druhů: od barevných rybářských bárek až po luxusní jachty. Rovněž Spetses velmi zbohatnul díky námořnímu obchodu a i on hrál stěžejní roli v novořecké historii, byl totiž prvním řeckým ostrovem, který v roce 1821 vyvěsil revoluční vlajku. Nejznámější osobností ostrova je námořní kapitánka Laskarina Bouboulina - její dům, který dosud obývají potomci rodiny, slouží jako muzeum, a její sochu v tradičním ostrovním oděvu najdete v přístavu. Pobřeží celého ostrova lemuje 24 km dlouhá cesta, a tak pokud si pronajmete kolo nebo motorku, můžete objevovat tiché vesnice i kvalitní pláže (např. Ligoneri, Vrelos, Ag. Paraskevi).

3. Koufonisia

Řecký Karibik, ráj na zemi, nenápadné místo odkud už ale nebudete chtít odjet. Najdete jej v souostroví Kyklady mezi dvěma většími a známějšími ostrovy Naxos a Amorgos. Skládá se z obydleného Αno Koufonisi (Horní Koufonisi) a neobydleného Kato Koufonisi (Dolní Koufonisi). Trajekt Vás přiveze do malebného přístavu Pano Koufonisi, v jehož těsném sousedství se nachází snad nejkrásnější „městská“ pláž, kterou jsem kdy viděla. Jemný písek, čistá voda tyrkysové barvy. A to je teprve začátek :-) Ubytovat se můžete v malých a útulných penzionech postavených v typickém modro-bílém kykladském stylu. V několika úzkých uličkách městečka najdete vše, co k dovolené potřebujete: obchůdky s potravinami i suvenýry, pekárnu, několik kavárniček a barů a samozřejmě taverny nabízející čerstvé ryby, mořské plody i místní speciality, např. výborný sýr myzithra.

Po občerstvení a doplnění zásob se již můžete plně věnovat objevování ostrova, což v případě Koufonisia znamená jediné – objevování pláží. Auta zde přímo zakázaná sice nejsou, ale jsou zcela zbytečná. Ostrov je malinký, k mnoha plážím dojdete pěšky, k těm ostatním Vás doveze místní mikrobus, lodní taxi nebo si můžete půjčit kolo. Mezi nejoblíbenější patří Finikas, Fanos, Italida nebo Pori. Písečné pláže se střídají s divokým skalnatým pobřežím s mnoha jeskyněmi, nejznámější se jmenuje Mati tou Diavolou (Ďáblovo oko), a vykoupat se můžete také v ojedinělém skalním útvaru zvaném Pisina (Bazén).

Nezapomeňte se vypravit i na jižněji položený ostrov Kato Koufonisi. Turistické loďky Vás sem dovezou v dopoledních hodinách a večer Vás vezmou zase zpátky. Najdete zde malinký kostelík zasvěcený Panně Marii a pláže, kde budete jen Vy a občas nějaká ta divoká koza. Důležité upozornění – pláže na Pano i Kato Koufonisi nenabízí slunečníky ani lehátka. Vzhledem k tomu, že zde nejsou téměř žádné stromy zajišťující kýžený stín, doporučuji vzít si s sebou slunečník, plážový stan nebo alespoň pokrývku hlavy. Sluneční žár je tu neúprosný, ale s trochou opatrnosti si dovolenou na Koufonisia užijete na maximum a alespoň na pár dní zde dáte sbohem starostem všedního dne.