Nikósie: rozdělené město

Historické centrum se rozkládá uvnitř benátských hradeb ze 2. poloviny 16. století a vedou do něj celkem tři vstupní brány: Pafoská, Kyrenejská a největší Famagustská, která je zároveň i nejlépe zachovaná (dnes se v ní konají koncerty a kulturní akce a nachází se zde i turistické informační centrum). Původní hradební příkop se proměnil v příjemné zelené zahrady vybízející k procházkám a odpočinku.

K nejvýznamnějším památkám v jižní části Nikósie patří Památník svobody oslavující boj za nezávislost Kypru, kostel sv. Jana z roku 1662 se vzácnými freskami, Arcibiskupský palác s Muzeem byzantského umění, ve kterém můžete shlédnout cca 220 ikon pocházejících z doby od 5. do 19. století, mešita Omeriye s působivým minaretem a tureckými parními lázněmi v osmanském stylu, dům Chatzigeorgakise Kornesia, velkého kyperského dragomana a svého času nejmocnějšího muže Kypru, který nashromáždil obrovské bohatství, či kostel Faneromeni, který je kombinací neoklasického, byzantského a latinského slohu.

Nezapomeňte navštívit rovněž observatoř Shacolas Tower, kde si pomocí teleskopů můžete prohlédnout celou Nikósii, sledovat zelenou linii i obrovskou kontroverzní severokyperskou vlajku vyobrazenou na svazích hor za ní.

Pro přechod do severní části města využijte kontrolního stanoviště na ulici Ledra určeného pro pěší a cyklisty. Budete potřebovat cestovní pas a trpělivost – mohou se zde tvořit fronty. Respektujte zákaz fotografování na tzv. „území nikoho“ (mezi stánky úředníků Kyperské republiky a těch ze samozvané Severokyperské turecké republiky). Po nezbytných formalitách se ocitnete v diametrálně odlišném světě. Řecké nápisy se změní na turecké, moderní široká nákupní třída Ledra se náhle rozpadne na množství úzkých prašných uliček, obchody lákají na orientální zboží a padělky značkových výrobků.

Nejvýznamnější památku této části města určitě neminete – mešita Selimiye je velkolepá církevní stavba v gotickém slohu, vysvěcená v roce 1326 jako kostel Agia Sofia. Když v roce 1571 dorazili osmanští Turci, zbavili kostel křesťanských prvků a přistavěli dva minarety, na kterých dnes vlají turecká a severokyperská vlajka. Nádhernou ukázkou osmanské architektury je Büyük Han (Velký hostinec) z roku 1572, který původně sloužil jako útočiště pro cestující z Turecka. Ti v obdobných hostincích nacházeli ubytování, místo pro ustájení koní i příležitost prodat své zboží. Budova byla v 90. letech 20. století zrekonstruovaná a z původních ložnic jsou nyní řemeslné dílny, galerie, obchody s tureckým zbožím a kavárničky. Místní produkty můžete sehnat i na nedalekém městském trhu, kde najdete vše od ovoce a zeleniny až po knihy či suvenýry. Na trhu to žije překřikováním jednotlivých prodejců a smlouváním zákazníků.

Toulat se touto částí města můžete až do soumraku, kdy se minarety mešit rozsvítí a ozývá se z nich svolávání k večerní modlitbě.

A pokud vás během toulek po městě přepadne hlad, vězte, že stravovací scéna Nikósie je neméně pestrá. V obou částech rozděleného města se najíte skvěle!

V jižní části vsaďte na jednoduché, ale kvalitní podniky podávající tradiční kyperská jídla (kleftiko, stifado, souvlaki, seftalies, ale i vegetariánská jídla, případně můžete sáhnout po výběru toho nejlepšího formou tzv. meze).

V severní části narazíte na nespočet stánků nabízejících kebab (obvykle jehněčí), v podnicích zvaných meyhane (obdoba taverny) můžete ochutnat meze severokyperské a pokud jste stejně jako já na sladké, určitě nevynechejte ani návštěvu některé z vynikajících cukráren!